CONTACT

3/18/2012

SuMo 72 / O neúctě k práci, aneb o nezájmu o podmínky, ve kterých dosahujeme výsledků


Sinatra said to me, when I was a cocky kid. 'It's not how good you do. It's how long you do good'
Mike Tyson

Poprvé jsem se s tím setkal až na vysoké škole. Zaslechl jsem, jak jeden z pedagogů kritizuje studenta a říká: "Mě ale vůbec nezajímá, kolik jste na tom strávil času, kolik práce vám to dalo, co všechno jste pro to musel vykonat, kolik úsilí a energie jste na to vynaložil. Mě zajímá pouze výsledek. A ten, ve vašem případě, dobrý není."

Vzpomínám si na to jako dnes. Hodně mě to tehdy znejistělo. Opravdu to je jedno? Je tedy lepší (připomínám, že během studia) kvalitní (ponechme stranou, kdo a jak rozhoduje o tom, co je a není kvalitní) výsledek, dosažený rychle s relativně malým úsilím, než ne tak přesvědčivý výsledek, dosažený systematickým nasazením a intenzivní prací? Mimochodem, moje dosavadní zkušenosti mi potvrzují, že kvalitního výsledku se občas dá dosáhnout shodou šťastných okolností a tedy nikoliv za vynaložení velké dřiny, ale nedá se to dělat opakovaně.

Po letech mě to přimělo k obecnější úvaze. Zdá se mi, že nás většinou nezajímá pozadí, podmínky, v jakých vznikají výsledky. Přál bych si, aby např. redakce Era21 do jednoho svého čísla vložila třeba desetistránkovou reportáž, která by ukázala, v jakých podmínkách (prostorových, časových, finančních) časopis vzniká. Aby bylo možné porovnat výsledek s procesem, který mu předcházel. Mě to zajímá takřka vždy a věřím, že nejsem sám. Když s architekty navštěvuji jejich realizace, podmínky, za kterých vznikly, jsou pro mě stejně důležité, jako samotný výsledek. Znalost těchto podmínek funguje často jako nejsilnější protijed na případnou kritiku.