CONTACT

9/26/2010

SuMo 12 / Architektura je významnou součástí kultury



"Architektura je inteligentní forma organizace"

Po delší době a aktuálně. V uplynulém týdnu jsem zažil dvě věci, které mě docela zasáhly. První:
Akce s názvem "Praha kulturní". Setkání budoucího primátora (je to zatím jen předpoklad, ale osobně o tom nepochybuji) Zdeňka Tůmy se zástupci kulturní veřejnosti. Na téma: "co je trápí, co by mohlo být jinak, co se dá zlepšit". Diskuse odrážela složení vybraných hostů (několik zástupců divadel, filmu, vážné hudby, literatury, výtvarného umění). Na architekturu, urbanismus, problematiku veřejného prostoru ... se jaksi nedostalo (byl jsem ujištěn, že k nápravě dojde 11. října). Přesto se k ní většina řečníků snažila nějakým způsobem vztahovat (jejich instituce sídlí v nějakých objektech, chtějí se svými akcemi expandovat do veřejného prostoru).

Proč na architekta místo nezbylo? Napadá mě několik vysvětlení. Velké stavební firmy přitahovat pozornost na architekturu nepotřebují, o kvalitu jim nejde, pouze o oběstavěný objem. Architekti, kteří přežívají na sbíraní drobků, které zbydou po projektových ústavech jsou tak zaneprázdnění snahou přežít, že už nemají čas se podobných akcí ani účastnit. Zvláště v 5 odpoledne.

Je to začarovaný kruh. Na jednu stranu to vypadá, že je v Česku architektů víc, než je třeba (mimochodem, statisticky jsme zhruba průměr EU), na druhou stranu se podílejí na minimu realizovaných staveb. Pokud si politici budou myslet, že architektura do kultury nepatří a je to nejspíš totéž co stavební podnikání, budeme na tom ještě hůř. Už teď se jen zlomek z poměrně velkého množství (jde asi o 1%) veřejných zakázek zadává pomocí kritéria kvalita.

Druhý zážitek byl pozitivnější. Osobní účast na největší středoevropské webové konferenci WebExpo. Z vystoupení před dvěma sty účastníky jsem si odnesl jednoznačný poznatek: Architektura je dostatečně atraktivní a zajímavé téma pro všechny. Doopravdy se týká každého. Často na to zapomínáme a nejednáme podle toho. Naše chyba.

PS
Ilustrativní obr. na mě vyskočil jako první, když jsem do vyhledavače zadal název dnešního příspěvku.

9/11/2010

Ostrava / Evropské hlavní město kultury


"Porážkám se nevyhnete. Jsou součástí života. Nejdůležitější je, jak na porážku dokážete zareagovat."

Ve středu 8. září v 16.15 rozhodla 11-ti členná komise složená ze zahraničních a českých odborníků o vítězství Plzně v soutěži o titul EHMK 2015. Poměrem hlasů 6:5. Od začátku jsem si byl jist, že hlasování bude velmi těsné, takže to se pouze potvrdilo. Složení komise bylo předem podrobováno kritice, především, že šest zástupců Česka pocházelo z Čech, ani jeden z Moravy. Nepovažoval jsem to v průběhu celé soutěže za problém a nepovažuji to za něj dodnes. Jsem si jist, že komisaři hlasovali na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. Výsledek jsem obrečel. Nestává se mi to moc často. Ale vidět úsilí desítek lidí, co do projektu dali vše co měli a přesto to nestačilo, mi vehnalo slzy do očí. Pár osobních poznámek k celé kandidatuře i budoucnosti projektu:

01./ Moje definice titulu EHMK 2015: Titul je sekyrka z pohádky "polévka ze sekyrky". Tedy všechny ingredience si stejně musíte dodat sami, ale potřebujete impuls to udělat. Myslím si, že Ostrava už ten impuls má. Není to titul, ale samotná kandidatura a její cíle. Doporučuji všem, aby si přihlášku prostudovali. Je to 700 stran velmi zajímavého čtení. I kdyby se realizovalo pouze 50%, byla by to fantazie.

02./ Nikdy jsem nepracoval na zajímavějším a důležitějším projektu. Se zajímavějšími lidmi. To si budu pamatovat navždy.

03./ Nikdy jsem nepracoval pro politickou reprezentaci - zde mám namysli především osobu primátora Petra Kajnara (ale nejen jeho), která by projektu dávala takovou podporu, ale zároveň i potřebnou volnost. Z tohoto hlediska jsme měli vynikající podmínky k práci a věřím, že jsme se odvděčili projektem, který titul nezískal, ale který, pokud zůstane vůle ho realizovat, bude mít neuvěřitelně pozitivní vliv na další vývoj Ostravy.

04./ Přihláška byla ambiciózní. A komise to opakovala jako nejčastější kritiku. Pochybovala o udržitelnosti kulturních projektů v Ostravě. Tvrdila, že po kultuře nemůže být v Ostravě vysoká poptávka. Myslím, že je velká výzva dokázat, že se spletla.

05./ Během přihlášky se dokázali příkladně sjednotit politici, soukromí investoři, aktivisté, ostravští patrioti, ale i externisté a lidé, kteří do té doby nikdy v Ostravě nebyli - ke společnému cíli. Dokonce i notoričtí kritikové všeho si dali aspoň na chvíli pauzu. Pokud tahle energie vydrží, nemám nejmenší pochyby o budoucnosti Ostravy.

06./ Před rokem a půl jsem Ostravu neznal vůbec. Teď jsem na tom o trochu lépe, ale co se zásadně změnilo, je chuť poznat ji víc. Věřím, že se kandidatuře podařilo zbourat neuvěřitelné množství klišé, která kolem Ostravy stále panují.

07./ Gratulace Plzni a hodně štěstí. Bude potřeba. V závěru mi připadalo, že soutěžení se blížilo aukci, kdy se poslední dva zájemci vyhecovali k nabídce, která několikanásobně převyšovala jejich možnosti. Uvidíme, jak si s tím Plzeň poradí. Ostrava je na tom stejně. Se dvěma malými rozdíly. Nemusí se vázat na rok 2015 a nemusí splnit úplně vše, co slíbila. S o to větší vervou by se měla pustit do realizace svých cílů. Právě proto, že nemusí.

9/10/2010

To je Ostrava.


Ostrava kandidovala na titul Evropské hlavní město kultury mj. 20ti minutovým filmem. Prohlédnout si ho můžete zde

9/05/2010

SuMo 11 / Vítěz bere vše


"No one knows what to say in the loser's locker room"
Muhammad Ali

Aneb, nikdo neví co říci v šatně poraženého. Velká pravda. Tak uvidíme, zda se to ve středu bude týkat "šatny" Plzně, nebo Ostravy. Ale jedno je jisté. Obě města zvítězila již samotnou kandidaturou. Stačí se podívat na desítky měst, co soutěžila v Německu a na stejné desítky, které se utkají o titul Evropské hlavní město kultury 2016 ve Španělsku a v Polsku. Vyhrát však může jen jeden.